Provence style interiéry: když levandule potká len a olivový háj ve vašem obýváku

V praxi nejvíc funguje kombinace: křeslo s úložným boxem a možností sklopení do lehu. Neplést se sofa bed, což je plnohodnotná rozkládací pohovka. Křeslo má menší nároky na místo, ale také menší plochu na spaní. Pokud ale víte, že váš host měří 175 centimetrů a má postavu spíš do úzká, vystačíte si s modelem o délce rozkladu 190 centimetrů. Problém nastává, když má host 195 centimetrů a široká ramena. Pak buď pořiďte širší variantu, nebo radši investujte do klasického rozkládacího gauče. A tady přichází chytré řešení: křeslo, které má pull-out sofa mechanismus. To znamená, že pod sedákem vysunete další část a vznikne vám pořádná postel i z relativně malého kousku nábytku. Jen si dejte pozor na výšku sedu - když je moc nízko, starší lidé se z něj špatně zveda


Na závěr si dovolím jednu osobní radu: nebojte se nedokonalosti. Provence style interiors jsou o tom, že stůl nese stopy po hrncích a polštář má ušmudlaný roh od psí tlapy. Kupte si len, který se mačká, a keramiku, která má nerovný okraj. Teprve pak váš byt získá tu pravou duši jihu. Nebojte se kombinovat nový nábytek s dědictvím po babičce – stačí jednu starou židli přetřít křídovou barvou a máte kousek Provence, který nemá nikdo jiný. A pokud vás trápí nedostatek místa, pamatujte: někdy méně znamená více. Tři kvalitní kusy udělají větší službu než deset přeplácaných regá


Materiál potahu byl další kapitola samu o sobě. Nechtěla jsem mikrovlákno, které po dvou letech vypadá jako vyndané z popelnice. Zvolila jsem raději sametové čalounění. Ta jemná textura dodá obýváku punc luxusu, ale hlavně se dá lehce očistit od skvrn od vína nebo kávy. Když vám náhodou na pohovku přistane mokrý ručník z koupelny po sprchování, žádná katastrofa. Stačí otřít houbičkou a je to. Tenhle typ látky, tedy sametové čalounění, má ještě jednu výhodu: opticky tlumí hluk v místnosti. V paneláku s tenkými zdmi je to k nezaplacení. Hosté, kteří u vás zůstanou na víkend, ocení, že neslyší každý spláchnu


Moje vlastní zkušenost mě naučila jedno: nikdy nekupovat living room armchairs jen podle vzhledu. Vzala jsem si kdysi domů designové křeslo za patnáct tisíc, které vypadalo jako socha. Bylo úzké, s pevnými područkami, nedalo se v něm ani schoulit do klubíčka. Za tři měsíce jsem ho prodala se ztrátou. Dnes mám doma model s šedým technickým lenem, který se rozloží na pohodlnou postel pro moji sestru. Pod sedákem mám schované dvě deky a jeden polštář. Když přijede na víkend, vytáhnu je za deset vteřin. Ráno zase všechno zmizí a obývák vypadá jako předtím. Žádná věčně rozložená postel, žádný bordel. To je přesně to, co malý byt potřebuje - nábytek, který umí zmizet, když ho nepotřebuj


Konstrukce je základ. V obchodě vám nikdo neřekne, že levná křesla s click-clack mechanismem často po půl roce začnou vrzat. Zkuste si v showroomu lehnout přímo na rozložené křeslo a zaposlouchejte se. Pokud při každém pohybu slyšíte praskání dřeva nebo kovu, běžte dál. Kvalitní provedení má dřevěný rám z bukového masivu a kovové spoje s gumovými tlumiči. A co je klíčové - slatted frame. Tedy lamelový rošt, který zajišťuje pružnost a prodyšnost. Bez něj budete na matraci ležet jako na překližce. U křesel s rozkládací funkcí často výrobci šetří a dají jen plnou dřevotřískovou desku. To je pak spaní jako na lavici v čekárně. Vždy se tedy ptejte, zda je součástí lamelový rošt, a pokud ne, hledejte d


A tady se dostáváme k tomu, proč jsem to všechno nakonec převázala s rekonstrukcí koupelny. Mít koupelnu novou je krásné, ale pokud nemáte kam uklidit nástavce na mop nebo čistící prostředky, radost rychle vyprchá. Při výběru pohovky jsem proto brala v potaz i fakt, že potřebuji něco, co pojme i náhradní ručníky a ložní prádlo. Nakonec jsem sáhla po variantě, která je v podstatě postel s úložným prostorem. Pod sedákem je dřevěná bedna na kolečkách, kam bez problémů nacpu čtyři sady povlečení a dva cestovní kufry. Koupelnová skříňka se mi uvolnila a už nemám pocit, že bydlím na skladi�


Klíčem k provensálskému stylu je také svícení. V bytě s nízkým stropem nemůžete mít křišťálový lustr, který by visel půl metru nad stolem. Já jsem pověsila tři malé slaměné stínidla na různě dlouhých šňůrách – rozptýlené světlo pak vytváří dojem staré francouzské vily. K tomu pár keramických misek s levandulí a starožitné vázy z blešího trhu. Každý předmět musí mít svůj příběh, ale zároveň by neměl překážet při běžném pohybu. Třeba konferenční stolek z masivu jsem vyměnila za lehký ratanový, který se dá jednou rukou přestěhovat k oknu, když potřebujete místo na cviče