Koupelna versus hosté. Jak proměnit malý prostor v pohodlné místo pro spaní

Renovace koupelny není jen o nových obkladech a bateriích. Když jsme před dvěma lety sundali staré linoleum, zjistili jsme, že pod ním hnije celá podlaha. Museli jsme sáhnout hlouběji, doslova až na beton. A právě tehdy mě napadla otázka, kterou řeší každý majitel bytu o padesáti metrech: kam s přespávajícími příbuznými? Koupelna zabere čtvrtinu bytu, přitom v ní nestrávíte ani desetinu svého času. Začal jsem proto přemýšlet o tom, jak propojit praktickou rekonstrukci s potřebou místa na spaní. Nejde o luxus, jde o logiku. Když už bouráte příčky, proč rovnou nevyřešit dva problémy najednou?



Moje první chyba byla, že jsem chtěl do koupelny nacpat vanu i sprchový kout. Výsledek? Stáli jsme v místnosti jako sardinky. Radši jsem obětoval rohovou vanu a uvolnil tak půl metru čtverečního. Ten prostor jsem využil na vestavěnou skříňku, kde dnes schováváme ložní prádlo a ručníky. A najednou zbylo místo i na menší prkénko na sezení při obouvání. Druhá věc, kterou jsem pochopil, je, že při plánování rekonstrukce koupelny musíte myslet na to, co bude za dveřmi. Když vedle koupelny stojí postel, nemůžete mít v koupelně vlhkost stoupající do stropu. Vyřešili jsme to výkonnějším odtahem a dveřmi s větrací mřížkou. Zní to jako detaily, ale právě ty rozhodnou o tom, jestli budete v bytě spát v suchu.



Pokud nemáte oddělený pokoj pro hosty, musíte sáhnout po chytrém nábytku. Do obývacího pokoje jsme pořídili pohovku s funkcí spaní. Dlouho jsem váhal, jestli koupit model s klasickým výklopem, nebo raději něco s vytahovacím šuplíkem. Nakonec vyhrála varianta s click-clack mechanismus, protože zabere méně místa při každodenním používání. Stačí cvaknout a opěradlo se sklopí do vodorovné polohy. Žádné zvedání těžkých matrací, žádné hledání polštářů pod sedákem. A hlavně, na rozdíl od laciných řešení, click-clack mechanismus vydrží každodenní sezení i občasné spaní. Jen pozor na to, že některé levné kousky mají pod sedákem příčku, která vás v noci tlačí do zad.



Klíčem je správná matrace. Ta, co přijde s pohovkou, bývá často tenká jako deka. Proto jsem dokoupil samostatnou foam mattress o tloušťce 16 centimetrů. Dá se srolovat a schovat do skříně, když nepřijede tchyně. Když hosté odjedou, matrace zmizí a vy máte zase normální sedačku. Dobrá foam mattress se pozná podle hustoty pěny – pod 30 kilogramů na metr krychlový nekupujte, propadne se do roka. A pokud máte místo, přidejte pod ni slatted frame. Slatted frame znamená dřevěné lišty, které matraci odvětrávají a prodlužují její životnost. Bez něj se pěna rychleji zapaří a začne zapáchat – z vlastní zkušenosti vím, že vůně potu a vlhkosti se z pěny dostává jen těžko.



Když už jsme u spaní, nesmím zapomenout na ložnici. Tu máme malou, sotva na manželskou postel a noční stolek. Kam s oblečením pro hosty? Jediné rozumné řešení byla bed with storage pod matrací. Koupili jsme čalouněnou postel s výklopným mechanismem. Pod matrací je dutý prostor hluboký 35 centimetrů. Vejde se tam zimní peřina, čtyři polštáře a tři sady povlečení. Když přijedou přátelé, vytáhneme z postele spacák a karimatku – a oni spí na foam mattress na zemi v obýváku. Není to dokonalé, ale funguje to. Místo skříně jsme dali do ložnice jen malou komodu. Všechno ostatní musí mít svůj domov pod matrací.



Designově jsme zvolili velvet upholstery na pohovce. Sametový potah vypadá luxusně a hlavně se na něm neukazuje každá skvrna. Na lnu nebo bavlny velvet upholstery nevsákne rozlitou kávu hned – máte pár vteřin na utření. A pro hosty je příjemný na dotek, když usínají. Ale pozor: pokud máte doma kočku, samet je past na chlupy. Musíte ho kartáčovat jednou týdně. Jinak vypadá pohovka po půl roce jako starý kabát. Za sebe říkám, že pro malý byt je lepší sáhnout po tmavším odstínu modré nebo šedé – béžová na sametu působí jako magnet na špínu.



Když hosté spí na pohovce s click-clack mechanismus, ocení, že se nemusí brodit přes rozloženou postel. Celý mechanismus funguje na jedno zatáhnutí. Žádné složité páky, žádné instrukce nalepené na boku. Dobře vybraná pull-out sofa je to nejlepší, co můžete pro malý byt udělat. Pull-out sofa vytáhnete zpod sedáku jako šuplík. Nasunete na ni foam mattress a máte rovnou pevnou plochu na spaní. Žádné propadání do mezery mezi sedákem a opěradlem. Rozdíl mezi klasickou rozkládací pohovkou a pull-out sofa je obrovský. S pull-out sofa spíte na stejné úrovni jako v normální posteli. Jen pozor na to, že potřebujete kolem pohovky alespoň 60 centimetrů volného prostoru, abyste ji mohli vytáhnout.



Vrátím se ještě k rekonstrukci koupelny. Ta nám dala zabrat hlavně při řešení vlhkosti. Dali jsme podlahové topení, které vysušuje vzduch a zároveň hřeje nohy. Do sprchového koutu jsme zvolili skleněnou stěnu místo závěsu – méně místa na plíseň. A na stěny jsme dali velkoformátový obklad světlé barvy. Díky tomu koupelna působí větší, než ve skutečnosti je. Obklady jsme nechali až ke stropu, protože při koupání stříká voda i přes půl metru. Kdybyste viděli, jak vypadá sádrokarton nad vanou po dvou letech bez obkladu… raději to nebudu popisovat. Rekonstrukce koupelny stojí peníze, ale když ji spojíte s promyšleným nábytkem v ostatních místnostech, vyřešíte najednou dva problémy.



Nakonec bych poradil jedno: než začnete rekonstruovat, sedněte si s metrem do každé místnosti. Zjistěte, kolik prostoru vlastně máte. Koupelnová rekonstrukce vám ukáže, že ušetřený metr může znamenat pohodlnější spaní pro celou rodinu. Moje tchyně už se netočí při vstávání do zdi, protože si rozložila pohovku s šestnácticentimetrovou foam mattress. A já mám klid, protože vím, že žádný host nespí na zemi. Stačilo jen vyměnit vanu za sprchu a místo skříně koupit bed with storage. Malé změny, velký rozdíl.