Než si kotě přivezete domů, připravte mu setkání s lidmi
Na závěr srst protřepejte rukou nebo hřebenem, abyste odstranili uvolněné chlupy. Mrtvou podsadu můžete vyčesat i pomocí gumového kartáče, který ji „vytáhne", ale pozor na citlivou kůži, zejména na břiše. Pokud narazíte na malé podráždění nebo zarudnutí, přestaňte a poraďte se s veterinářem. Stejně tak, pokud kočka začne při česání kousat nebo utíkat, zkraťte sezení a rozdělte je na více krátkých momentů. Pravidelnost a trpělivost vás zbaví nekonečného boje s chlupy po celém bytě.
Aby kvásek skutečně prospěl, je nutné ho podávat v malém množství a ve správné formě. Ideální je použít čerstvý, neochucený kvásek, který neobsahuje sůl, cukr ani jiné přísady. Pro psa stačí půl čajové lžičky smíchané s krmivem, pro kočku maximálně čtvrt lžičky. Kvásek nikdy nepodávejte samostatně, ale vždy jako doplněk k běžné stravě. Důležité je také to, aby kvásek byl čerstvě aktivovaný – přemnožené kvasinky ve starém kvásku mohou způsobit kvašení v žaludku.
Častou chybou je kartáčovat jen vrchní vrstvu srsti. Podsada, která je hustá a jemná, se zamotává nejrychleji. Proto hřeben zasouvejte až ke kůži a jemným pohybem srst nadzvedáte. U koček s extrémně hustou podsadou pomáhá rozdělit srst na pramínky a česat je po jednom. Pokud se vám to zdá zdlouhavé, zkuste kočce vymezit „česací" místo a spojte to s pamlskem. Kočka si tak vytvoří pozitivní asociaci a bude u toho v klidu.
Když kočka zvládá zavřenou přepravku bez problémů, přejděte k nácviku přenášení. Začněte tím, že přepravku s kočkou uvnitř zvednete jen na pár vteřin a položíte ji zpět na zem. Kočku během toho chvalte a odměňujte pamlskem. Postupně zvyšujte délku přenášení a vzdálenost, kterou s přepravkou ujdete. Můžete také simulovat cestu autem – stačí nastartovat motor a nechat ho chvíli běžet, aniž byste vyjeli. Důležité je, aby kočka měla během těchto tréninků jistotu, že ji vždy pustíte ven a že se jí nic nestane.
Nakonec si uvědomte, že každá kočka má jiné tempo. Některé si na přepravku zvyknou během pár dní, jiné potřebují týdny. Důležité je nevzdávat to a nepřecházet k násilí. Když budete důslední a laskaví, kočka se naučí, že přepravka není hrozba, ale místo, kde se dějí dobré věci. Až pak bude potřeba vyrazit k veterináři, bude celá situace mnohem klidnější pro vás i pro ni. Nezapomeňte, že pozitivní zkušenosti musí převažovat nad těmi negativními, jinak se stres vrátí.
Nikdy nezačínejte česat zplihlé chuchvalce přímo od kořínků. To kočku bolí a způsobí to odpor k celé proceduře. Pokud narazíte na zacuchané místo, jemně ho prsty rozdělte na menší části a pročesejte od konečků směrem ke kůži. Na husté rohože použijte nůžky s tupým koncem, ale pozor: nůžky musí mířit rovnoběžně s kůží, nikdy ne kolmo, abyste ji neporanili. Raději srst zastřihněte o kousek výš, než abyste riskovali říznutí.
Důležité je také psa naučit, že pelíšek je jeho klidová zóna. Pravidelně ho odměňujte, když si na pelíšek lehne, a nikdy ho odtud nevyhánějte jako trest. Pokud pes pelíšek začne ničit, okamžitě ho přesuňte do místnosti, kde je více pod kontrolou, a vraťte ho zpět až ve chvíli, kdy se uklidní. Tím mu dáváte najevo, že ničení znamená konec hry, ne začátek. Postupně pes pochopí, že pelíšek je na odpočinek, ne na zábavu.
Nezapomeňte ani na to, co pes dělá, když se nudí. Ničení pelíšku je často signál nedostatku fyzické i mentální stimulace. Zkuste mu před odchodem do práce dát hlavolam s pamlsky nebo ho nechte pořádně proběhnout venku. Unavený pes má menší tendenci hledat zábavu v ničení. Pokud už ke zničení dojde, nepeskujte psa zpětně. Trestání po faktu nemá smysl, pes si ho nespojí se zničeným pelíškem, ale s vaší přítomností. Raději postižené místo opravte nebo pelíšek vyměňte a zaměřte se na prevenci.
Přepravka je pro mnoho koček zdrojem úzkosti, a to hlavně proto, že ji spojují s nepříjemnými zážitky, jako je cesta k veterináři. Klíčem k úspěchu je změnit tento vztah dlouhodobě a systematicky. Nejde o to kočku do přepravky „nacpat" silou, ale o to, aby do ní vstoupila dobrovolně a cítila se v ní bezpečně. Základem je trpělivost a pozitivní asociace, které budujete postupně, ideálně několik týdnů před plánovanou cestou.
Typickou chybou je podávat kvásek příliš často. Každodenní dávkování může narušit přirozenou rovnováhu střevní mikroflóry, protože kvasinky začnou převažovat nad prospěšnými bakteriemi. Optimální je podávat kvásek maximálně dvakrát až třikrát týdně. U koček, které jsou velmi citlivé na změny ve stravě, je vhodné kvásek úplně vynechat a místo toho použít kvalitní probiotické přípravky určené přímo pro zvířata.