Proč zůstat u bílé, když zeď může být váš nový nejlepší kamarád

Zásadní chybou je přehlcení dekoračními předměty. Tři keramické džbány na polici jsou krásné. Třicet z nich je už haraburdí. Rustikální styl žije z kvality, ne z kvantity. Místo deseti drobných cetek pořiďte jeden velký lněný běhoun na stůl nebo těžký vlněný přehoz přes pohovku. A co se týče techniky? Skryjte kabely a televizi raději schovejte do skříně. Nic nezabije kouzlo staré chalupy rychleji než blikající modré světlo z routeru. Když už musí mít televize své místo, zarámujte ji do starožitné dřevěné lišty, jako by to byl obraz. Tento trik prodá celou místn


Pokud řešíte, jak skloubit laminátovou podlahu s nedostatkem místa, zkuste se podívat na nábytek s kolečky. Mám pod pohovkou tři plastové bedny na ložní prádlo, které můžu vysunout a zase zasunout. Laminát je hladký, takže bedny kloužou jako po másle. A když přijedou hosté, jednoduše bedny vysunu, položím na ně matraci a mám improvizované lůžko. Důležité je jen to, aby bedny neměly ostré hrany - ty by laminát poškrábaly. Proto jsem na dno každé bedny nalepila filcové podložky. A ještě jedna věc: laminátová podlaha se skvěle hodí k pohovce s velvet upholstery. Ta jemná struktura sametu vytváří zajímavý kontrast s hladkým povrchem podlahy. Navíc se na samet nechytá prach tak jako na len, což je další bonus pro alerg


Poslední rada z praxe: nebojte se změny. Když se mi zdálo, že obývák je moc nudný, koupila jsem plechovku barvy ve spreji a nastříkala jednu stěnu na tyrkysovo. Stálo to 300 korun a dvě hodiny práce. Efekt byl takový, že sousedka z patra si objednala stejnou. A já konečně pochopila, že barva není dekorace. Je to zkratka k pohodě. Stačí ji jen vzít do r


Pokud přemýšlíte, jak začít, zkuste si nejdřív nalepit na zeď barevné papíry ve formátu A4 a pár dní je pozorovat při různém světle. Ranní slunko zvýrazní jiný tón než večerní lampa. Já jsem takhle objevila, že namodralá šeď, která vypadá krásně v katalogu, ve skutečném světle v mém obýváku působí jako stará cementová podlaha. Wall painting je totiž vždycky dialog mezi barvou, světlem a tím, co na tu zeď postavíte. A až najdete ten správný odstín, už nikdy nebudete chtít zpátky k bílé. Stěna se stane vaším nejspolehlivějším parťákem v boji s malým metrážem a věčným nedostatkem místa na spa


Někdy se ale stane, že i ta nejpromyšlenější barevná paleta narazí na realitu malého bytu. Nemáte kam uložit přebytečné polštáře, deky nebo ložní prádlo. Když se rozhodnete pro sedačku s úložným prostorem pod sedákem, ušetříte místo, ale musíte myslet na barvu. Bílá látka se ušpiní při prvním vytahování kufru s oblečením. Zvolte raději tmavý šedý nebo hnědý potah s velvetovou úpravou – sametový povrch je příjemný na dotek a skvěle snáší každodenní zacházení. Já mám doma tmavě antracitovou variantu a i po dvou letech vypadá jako nová. Pod sedákem schovávám nejen deky, ale i zimní boty. Všichni říkají, že to není ideální – ale kdo má v garsonce sk


Největší oříšek pro mě vždycky bylo, jak skloubit denní provoz s nočním spaním. Obývák v garsonce musí být zároveň ložnicí. Klasický rozkládací gauč s pěnovou matrací o tloušťce 8 centimetrů mi po týdnu připomínal spacák na tvrdé zemi. Pak jsem objevila pohovku s funkcí click-clack mechanismus. Stačí jedním pohybem zacvaknout opěrák dolů a máte rovnou plochu. K tomu jsem přidala samostatnou matraci z paměťové pěny o tloušťce 16 cm – žádné probouzení s bolavými zády. Aby to celé barevně fungovalo, zvolila jsem potah v sytě tyrkysové. Když je pohovka složená, působí jako odvážný akcent, po rozložení se promění v neutrální základ, na který hodíte šedou přikrý


Nemluvím o nějaké složité fresce nebo uměleckém díle na celou zeď. Mám na mysli promyšlený tah, který spojí barvu s funkcí. Vzal jsem si příklad z malých bytů ve Stockholmu, kde často používají tmavší odstín na jednu stěnu, aby místnost působila hlouběji. Když jsem namaloval tu úzkou stěnu za pohovkou do sytě modré, najednou se celý kout opticky posunul. A co víc, ten kontrast zvýraznil strukturu látky na polštářích a vytáhl do popředí kovové nožky nábytku. Najednou nebyl pokoj jenom bílá krabice s nábytkem, ale měl atmosféru. Wall painting v tomto případě zachránil pocit z místnosti, aniž bych musela měnit jediný kus nábytku. A to je na tom to kouzelné, stačí pár hodin práce a celý prostor dýchá ji


Týden po koupi jsem zjistila, že největší problém není samotné rozložení, ale úložný prostor. Kde schovat peřiny, polštáře a přehozy, když nemáte šatnu? Každý večer vytahovat věci z krabic pod stolem by bylo utrpení. Naštěstí existují praktické kousky, které to řeší. Rozhodli jsme se pro bed with storage, který má pod sebou dva velké šuplíky. Vejde se tam prostěradlo, deka i tři polštáře. Když přijedou hosté, stačí otevřít, vytáhnout vše potřebné a za pět minut je postel hotová. Ráno to samé zpátky. Funguje to skoro jako kouzelnický trik. Nikdo by neřekl, že ten elegantní kus nábytku ukrývá celou výbavu pro nocleh. A opět mi to připomnělo zahradu - i tam je důležité myslet na to, co zůstane skryté, ale přitom nezbyt